Jdi na obsah Jdi na menu

Trocha té filosofie, než začnu kritizovat ostatní…

10. 4. 2019

Ve skupinách zabývajícími se koňmi je tolik kritiky, tolik chytrých lidí. Tihle lidé jsou určitě dokonalí a nikdy chyby nedělali. Jednou z nejdražších věcí na světě je čas. Všichni ho máme omezené množství a je na nás jestli zasedneme s nějakou knížkou nebo si pustíme nějaké pěkné video, kde se můžeme vzdělat a nebo jestli budeme rozsévat své rady, tam kde o ně možná ani nikdo nestojí nebo se zbytečně dostávat do konfliktů. V určitých skupinách ráda zůstavám, ale jen kvůli tomu, abych měla přehled. Razím zásadu, že pokud se někdo pokorně nezeptá, snažím se neradit a na určité věci je nejlepší, když si přijde každý sám. Většina tréninkových věcí prostě bez praxe nejde. Nejdůležitější je vidět zažít a přemýšlet o věcech.

Pár filosofických pravidel:

  1. Každý přicházíme na svět s jedným úkolem a tím je udělat jednoho člověk šťastným s kartami, které máme rozdané. Tím člověkem jsme my sami. Ne nejedná se o sobeckou představu. Ke štěstí by jsme se měli dostat tím způsobem, abychom se za sebe nemuseli stydět – nebýt příliš sobecký a dělat věci tak jak je cítíme. Pokud chce být někdo samaritánem a cítí, že nemůže jinak, tak je to pořádku. Ideální je najít rovnováhu mezi tím nebýt sobecký a být šťastný. To samí se týká i oblasti kolem koní, likvidovat svým ježděním koně za koněm a pak se ho zbavovat není dobré. Zároveň, ale neodsuzuji lidi, kteří se snaží prodat koně, který není vhodný k účelu, pro který si jej pořizovali.
  2. Na světě je spousta utrpení, pokud chceme bojovat proti týrání zvířat, bojujme především na frontách, kde je to nejhorší. Pokud vidím, vyvázaného koně nebo koně s příliš utaženým nánosníkem, s vyhoblovanými místy, kde jsou ostruhy atd., tak je mi to samozřejmě líto, ale pak si vzpomenu např. na transporty jatečních zvířat a říkám, si že jakákoliv aktivita by byla lepší spíše v tomto směru (porážka těchto zvířat by mohla být s minimálním stresem a s velmi krátkým diskomfortem). Spousta kritizujících projede kolem takových vozů bez povšimnutí, ale v oblastech, kde nedochází až k takovému utrpení by bojovali komentáři jak jen je to možné. Šířit osvětu je důležité, ale opět nezapomínat na rozumnou míru.
  3. I když s někým nesouhlasím, snažím se vždy vidět problém z jeho úhlu. Např. pracuje se hřebci? Pracuje se složitými koňmi nebo s koňmi velmi složitými zkaženými? Na jaké úrovni působí? Tam, kde nám zkušenost chybí, snažme se vyvarovat komentářů. Věřte, že může přijít kůň, který vezme vaše sebevědomí a zahrabe ho hluboko pod zem. Naštěstí takových koní tolik není, ale někteří jedinci by jej taaak potřebovali…
  4. Tento svět a společnost je založena na prosperitě každého jedince (občas se někdo vyskytne, kdo se vyhne tomuto pravidlu, ale většinou to tak bývá). Každý jedinec by měl být připraven výchovou, se do systému zapojit. To samé platí i u koní. Management se dá krásně uplatnit jak u pracujících lidí, tak u koní. Uděláš něco dobře - seš odměněn, uděláš něco špatně – nejseš odměněn nebo si potrestán. Můžeme s tím nesouhlasit, ale prostě je to tak. Z toho důvodu odsuzuji pozitivku aplikovanou na výchovu a výcvik. Je to jako kdybychom vychovávali dítě bez zažití diskomfortu bez trestů, které by pak nastoupilo jako dospělí jedinec do práce a svojí nedbalostí něco zničilo, byly mu strženy prémie a najednou by se jedinec hroutil pod tíhou trestu. Představme si to samé u koní, máme koníka vychovaného pozitivkou – nezná tvrdší korekci. Vše nám krásně funguje v ohradě a v domácím prostředí Máme s kamarádkou v plánu jet v létě na túru, ale najednou se dostáváme do situací, kdy koně nemáme pod kontrolou, pamlsky nefungují kůň nás ohrožuje a i své okolí. V takovém případě pokud použijeme tvrdší korekci, když předtím na ty jemnější nebyl zvyklý, akorát prohloubíme aktuální problém.  Zažít v mládí nepohodlí je důležité, jedinec si na něj zvyká a zpracovává ho. Bez nepohodlí nedokážeme vychovat jedince, který bude připravený na svět, který je venku a zase není to škoda?
  5. Bezpečnost je vždy až na první místě. Dělejme vše, jak nejlépe umíme, ale nikdy neporušme toto pravidlo. Snažme se být vždy bezpečný pro svoje okolí a nikoho neomezujme a už vůbec neohrožujme.
  6. Snažme se na sobě pracovat a pořád se vzdělávat. Každý zapálenec do koní ví, že oblast kolem koní a jezdectví je tak rozsáhlé téma a lidský život je příliš krátký na to vše poznat. I když se koním věnuji dlouho dobu pořád objevuji něco nového a pořád měním a upravuji své metody.

 

Přeji všem hodně štěstí a smířenost se světem jaký je ;-)