Pomůcky - ruka
Pokud se dívám na jezdce a hodnotím, jak se mi jeho ježdění líbí, tak po celkovém dojmu se zaměřuji na práci ruky a nohy. Nohu jsem popisovala v předchozím článečku a teď bych se rozepsala o ruce.
Důležitá je pro mě především její nezávislost. Asi nejvíce rozšířeným zlozvykem, který je vídám u jezdců v klusu, je vysedávání s rukou. Kdy jezdec při každém vysedávání v klusu koni drbne do huby (někdy je vidět i vysedávání s nohou, kdy se jezdec o třmen vzpírá a noze chybí nezávislost). Asi každý ví, jak jsou koně citlivá zvířata a v případě použití udidla se citlivost ještě zvyšuje. Na druhou stranu proč je tak často vidět, že koně nereagují na pomůcky rukou citlivě? Opírají se, v horším případě snaží se projít a nebo projdou? Proč koně chodí dlouhodobé s vytrčenou hlavou, i když se jezdec snaží řídit všeobecnými pravidly?
Zatím jsem nenašla žádný text, který by komplexně a účinně dokázal jezdci pomoci. Práce s rukou je uměním stejně jako hraní na hudební nástroj a vytvořit si správné návyky trvá roky. Ruka není statický nástroj, neustále s koněm komunikovat pomocí různě silného tlaku, povolení, ťuknutí, vibrací. Ruka říká koni, co dělá dobře a co dělá špatně. Jejím úkolem je vysvětlit, kde má mít hlavu, že má být povolený v týlu. Celkově se mu snaží sdělit, aby byl sestavený, tak aby používal správné a správně svaly, aby se pošetřil. Je to stejné jako s dítětem bohužel nikdo se nerodíme se správnými návyky (např. správné sezení u počítače atd.).
Snahu sepsat text, který určitě pomůže, předem vzdávám. Nicméně alespoň pár střípků do mazaiky se pokusím předat. Opět nejzákladnější základ najedeme v Horsemanovi č. 3 Praktický horsemanship. Doporučuji i nahlídnout do knížky Centered ridingu od Sally Swift. Krásně tam popisuje, jak má být ruka nezávislá, ohnutá v lokti a žádná ztuhlost v kloubech ramene lokte a zápěstí. Asi nejrozsáhlejší text o práci ruky v jezdectví najdeme ve škole lehkosti, ale přiznám se, že působení mi přijde až příliš mechanické. Sama upřednostňuji zásadu – vyvinu tlak rukou ať do vodítka nebo do otěže a kůň musí zareagovat. Dokud nezareaguje správně a nevyhoví požadavku tlak zůstavá, případně si pomůžu čímkoliv dalším hlavně, abych koni pomohla zareagovat správně. Vše začíná prvním zapnutím vodítka do ohlávky. V tu chvíli bychom měli mít spoustu času a stejné množství trpělivosti. Ráda používám pro mladé koně silnější vodítka a silnější karabiny. Koně si je více uvědomují. Nejdřívě napnu vodítko – vytvořím lehký tlak a čekám, jestli kůň zareaguje. Pokud zareagoval například krokem a vodítko se prověsilo, ihned chválím. V této chvíli nejsou opravdu potřeba žádné pamlsky, které by akorát narušily čistotu požadavku. Co když se kůň nerozejde? Tlak lehce mohu zvýšit a musím si pomoci třeba bičíkem. Snažit se koně přeprat přes zátylek je asi hloupost, možná má trošku více síly než vy :-D. Vše se zdá veeelmi jednoduché, ale bez toho aniž bych tuto práci viděla, tak bych si asi správné návyky nevytvořila. Kdysi si pamatuji jedno z prvních výukových videí, kde jezdkyně vláčela koně na uzdečce za sebou při vodění a pak při ježdění mluvila o lehkosti ruky. Vtipné a zároveň smutné :-/.
Pokud si myslíte, že máte tuto část perfektně zvládnutou, zkuste si jednoduché cvičení. Mějte koně na prověšeném vodítku a rozejděte se, klusejte, zastavujte se, couvejte. V případě, že se Vám vodítko nenapne, tak gratuluji ;-).
Když máme perfektně zvládnuté vodění koně, přesuneme se do sedla a opět zkusíme jednoduchý testík. Otěže držme na konci u karabiny a na prověšených otěžích zkusme vodit koně, zatáčejme, zastavujme, couvejme, aniž by se nám kůň opřel do otěže. Jestliže jste zvládli, tak opět gratuluji a jdeme dále.
Dalším levelelem je shromáždění. Předpokladem je, že kůň zvládá chodit s hlavou dolů (alespoň tak že má krk vodorovně se zemí, případně uši se nevztyčí výrazněji nad kohoutek). Pak je možnost vzít koně nahoru. Pozor, ale směřujeme to opět k maximální jemnosti. Tzn. kůň to bere jako cvik. Aha mám dát hlavu výš aniž bych se opřel do udidla. Tahle část trvá třeba půl roku a dostáváme se k ní až po 4. roku koně.
Postupnou prací se dostáváte stále k lepšímu a luxusnějšímu svezení na koni, kdy myslíte na to, jak máte koně sestavit, ale neřešíte tlak. Kůň poslušně reaguje na každý požadavek, aniž by se nám opřel do ruky. Bohužel jsou lidé, kteří chtějí spěchat a tohle bez dostatku času a správné práce ruky prostě nejde. Někteří si zhlavy koně vytvoří 5. nohu, která je třeba neustále držet a případně se to snaží řešit ostřejšími a ostřejšími udidly.
Záleží jen na Vás, jakou cestu si zvolíte, jen prosím buďte ohleduplní ke svému koni. Ideálem je pokud postupujete správně a žádné korekční cvičení nepotřebujete, ale pokud jste se dostali do míst, kde vlastně nechcete být, je potřeba se vrátit. Vše jde napravit, tupý kůň může být v hubě jemným. Jen stačí chtít. Sama jsem tomu nevěřila, než jsem potkala člověka, který my dokázal i velmi tupého koně zjemnit.
Pár zásad na závěr:
- Nikdy se nám nesmí stát, že by nám kůň rukou ať už při vodění nebo ježdění prošel. Pokud se nám to stalo, modleme se, ať náš kůň je charakter a co nejméně to v budoucnu použije proti nám
- Vše začíná už u vodění.
- Řídíme se jednoduchou zásadou tlak-kůň změkne v hubě – my tlak povolíme. Zni to logicky a jednoduše, že? A hlavně je to srozumitelné pro koně a opravdu to funguje.
- V případě horké hlavy koně a problémů vždy raději seskočme než si zkazit hubu a to co jsme pracně tvořili zkazit
- Buďme jemní, ale pokud se nám kůň změní v prase my musíme být ještě větším prasetem (viz zásada č. 1). Kůň musí vědět vždy jak se tlaku zbavit, ale ideální je pokud je to způsobem, kdy zároveň splní, to co požadujeme
- Úprky řešme okamžitě, v případě potřeby si pomozme hlasem, zaměstnejte hlavu koně
- Existují korekční cvičení, které používáme, když se kůň moc opírá do otěže. Pokud je používáme dobře a koně je umí, tak je zvládneme bez jakéhokoliv tlaku! Záleží čistě jen na koni kolik, tlaku použijeme. Pokud kůň nebude chtít, aby tam byl tlak, tak tam nebude. Kůň ví přesně, co má dělat. Nejsmutnější jsou korekční cvičení, kdy si to kůň nedokáže určit sám a tím, že požadavek udělá správně, stejně tlaku neunikne. Prosím pokud Vám někdo takové korekční cvičení bude cpát nepoužívejte je. Snad už jsme trošku jinde než ve středověku.
- Veškeré tajemství je v měknutí, dokážete pak udržet hlavu koně přesně tam, kam chcete. Kůň se pak na různé věci dívá maximálně po očku a je pro jezdce bezpečný.
- Nikdy neopusťte udidlo, dokud si nejste stoprocentně jistý s koněm. Trend ježdění bez udidla je sice velmi líbivý, ale jste skutečně bezpeční pro své okolí a nekazíte si náhodou koně? Některé chyby nejdou už pak nikdy napravit.
- Na rovných linií udržujte hlavu koně rovnou.
- Sahejte do udidla jen v případě, že něco chcete a jste stoprocentně soustředění. Pokud se s někým bavím, zásadně mám povolenou otěž.
- Ruka není statická,ale dynamická pomůcka.Z toho důvodu naprostou hlouposti jsou jakékoliv vyvazovací pomůcky,které akorát tupí koně.
