Jdi na obsah Jdi na menu

Korekce a balancovani na hranici komfortu

17. 4. 2019

Ať děláme  cokoliv neměli bychom obtěžovat nebo v horším případě ohrožovat své okolí. Trošku mě až děsí rozšiřující se trend volné výchovy,který se začal aplikovat nejen na děti,ale i na koně. Jedinec je naučen, že se může kdykoliv  sebrat a odejít bez jakéhokoliv diskomfortu.  Potřebuje, ale společnost takové jedince a neobtěžují a nezatěžují nakonec ostatní? Není pak nakonec ten jedinec nešťastný? Nechci byt skeptická,ale jedním pravidlem, které nás utvrzuje, podle historie o pravdivosti je,ze jakýkoliv přehnaný fanatismus v jeden směr je špatně.

Není pak nakonec lepší vědět, že existují pravidla a tyto pravidla se musí dodržovat? Víme pak, že pokud něco přeženeme, tak jaký bude následek. Vše závisí na nás, jak se rozhodneme. S tímto souvisí i korekce. Základem všech korekčních a usměrňovacích praktik,  je že jedinec ví, co má přesně dělat, aby se jakémukoliv nátlaku nebo  korekci vyhnul. Snažme se co nejvíce koně připravit na náročnější situace. Měli bychom postupně balancovat a o kousíčky překračovat hranice komfortu, tak abychom situace s koněm zvládli a postupovali dopředu. Toto je velmi důležité, nepřekračovat přespříliš, ve chvíli, kdy jsme nároky přehnali a kůň zjistí, že východiskem ze situace, je zbavit se požadavku způsobem,který rozhodně nechceme už bývá pozdě. Okamžitě volejte někoho zkušenějšího na pomoc než  se Vám to rozjede do míst, z kterých se těžko dostává a někdy můžou být nenapravitelné.

Sama zpětně vím,ze jsem kdysi udělala u mého osudového koně dost zásadní chyby, které mě vždycky budou mrzet a vždy se budu ptát jaké by to bylo, kdyby...?

Přeji všem svět s pravidly, které vyhovuji každému ;-)